Servis Plynových Kotlů Jihomoravský kraj

Podle skutečné individuální potřeby spotřebičů záruční i pozáruční údržba plynových kotlů (servis)

Super investice překonávající všechny investiční fondy a bez rizika krachu - slunce na topení domu jedno jestli přes fotovoltaiku nebo termické panely.

Opravy plynových spotřebičů

Montáže plynových kotlů, ohřívačů

Uvedení plynových kotlů do provozu

Instalatérské práce + odpady

Elektrikářské práce stavební

Čištění, seřízení a ochrana topení

Nejlepší investování peněz: termické solární panely na topení i ohřev vody - řešení, realizace a úspory - žádné investiční spoření nemá vyšší výnosy.

Podle našich dlouhodobých vytěžovaných od našich zákazníků (servis se vším všudy) má průměrný rodinný dům s vysokoteplotním kotlem roční spotřebu přibližně 2 400 m³ plynu. My už podle vzhledu domu poznáme, kolik tam má být spotřeba. A odchylky od ní vysvětlíme zákazníkovi včetně toho co ho taková legrace stojí a jak spotřebu snížit, aby se náklady zase vrátily.

Tato uvedená hodnota v m3 ale platí po odborném vyčištění a seřízení na co nejnižší možnou spotřebu. Při prvních našich servisních zásazích se však běžně setkáváme se spotřebou kolem 4 600 m³ ročně i více.

Při současné ceně plynu včetně distribuce a daní přibližně 25 Kč/m³ činí roční náklady na vytápění minimálně ~60 000 Kč (při 2 400 m³) a ~115 000,- Kč (při 4 600 m³).

Vysokoteplotní atmosférické kotle jsou dle našeho sledování spotřeb energie u zákazníků energeticky velmi neefektivní - drahé. Ve srovnání s moderními nízkoteplotními kotli a správně seřízenými topnými systémy mají spotřebu nejméně o 40 % vyšší. Nejméně!

V důsledku této neefektivity přichází majitel každoročně o desetitice korun. Mnohé to finančně vyčerpává aniž je to zajímá a aniž to řeší!!!!

Pokud je tento kotel v provozu od roku 1996 do současnosti, znamená to při přepočtu na současnou hodnotu (inflace rok po roku dle tabulkového procesoru) peněz zbytečné výdaje nejméně 780 000 Kč. A skoro výhradně vždy nízkopřijmový majitel pak skutečně nemá peníze na nový kotel. Protože mu je ten starý všechny zbaští.

Do těchto částek nejsou započítány další jisté i když třeba budoucí náklady spojené s provozem zastaralého zařízení: opravy zanesených topných soustav oxidem železa, výměny poškozených oběhových čerpadel, směšovacích ventilů, vypouštěcích armatur, předčasně prasklých výměníků vlivem zanesení nečistotami ani opakované poruchy zapalovacích elektrod. Nejsou zde zahrnuty ani náklady na opakovanou výměnu kotle za obdobně neefektivní zařízení, přestože za stejnou cenu lze pořídit výrazně úspornější nízkoteplotní kotel.

Platí zde jednoduché pravidlo: hlavním faktorem ovlivňujícím spotřebu energie a celkové náklady na vytápění je vždy zákazník a jeho myšlení. Pokud opakuje moudra nabytá klasicky z hospody namísto z hodin fyziky, pak je radostným sponzorem plynárenských společností. Ve většině případů, s výjimkou výrazně nezateplených objektů, je zásadním problémem nevhodně zvolený kotel a neseřízené topení, aneb nezájem zákazníka o svůj majetek.

Kotle typu Destila byly konstruovány v době, kdy cena plynu činila přibližně 0,50 Kč/m³. V dnešních podmínkách již jejich provoz ekonomicky ani technicky nedává vůbec žádný smysl.

Je drtivou pravdou, že v nezateplených domech dnes dává ekonomický smysl jedině kotel na vlastní dřevo, které si domácí dělá sám.

Jsme technici, ne zelení fanatici. Rozvody sloužící dnes pro rozvod plynu a současně provozovaná zařízení nepůjde nijak nahradit, protože:

a) nejsou na to ruce,

b) lidi na to nemají peníze,

c) spousta provozů musí mít fyzicky plamen, hlavně průmyslové podniky.

d) nemáme dostatek elektřiny, a ta je navíc stále 3x dražší plynu, na topení.

Důležité je, aby topení bylo nízkoteplotní. Pak máte tyto jistoty:

a) do vytápění svého domova nepouštíte ani litr plynu zbytečně

b) žádný nevyužitý plyn vám neletí komínem ven pánu Bohu pod zadnici

Mít kondenzační kotel zdaleka neznamená, že vám ten kotel, jak to stále vidíme, netopí stejně nehospodárně jako ta stará Destila před ním. Hospodárnost je v nízkých teplotách vody topení - ve vlažných radiátorech i když venku mrzne.

K tomu musí:

a) být zateplený objekt, hlavně stropy!!!

b) seřízení topení - bez toho to prostě nejde

c) řízení kotle regulátorem, ne termostatem.

Tohle Vám vrátí peníze za všechno, co na tom topení uděláte a hlavně: přestane Vás topení Vašeho domova finančně zajímat, přestane Vás to trápit. Když my vyměňujeme kotel, není to nejlacinější řešení pro tuto chvíli, protože musíme udělat spoustu věcí, ale během deseti let dokonale zjistíte, co to je láce skutečně a za jakou hubičku topíte a navždy topit budete. Ušetřete na montáži kotle a budete prodělávat kalhoty po celou dobu jeho topení u Vás.

My svoje zákazníky nepoškozujeme. I za cenu odřeknutí zakázky.

Chcete to porovnat s jinými zdroji vytápění? Je to velmi prosté. Pokud budete topit na jakkoliv vyváženém a seřízením topení v roce 2026 elektrikou, (tzn tepelná čerpadla atd) počítejte krát tři za platby proti plynu. 1 kW elekltřiny je prostě třikrát dražší plynu. Dnes navíc Centropol nabízí 1 MWh pod 900,-kč na fixaci tří let. Před válkou to byly běžné ceny. O čem je pak řeč?

Pokud chcete šetřit zdroje jako plyn a elektřinu, využijte slunce. Jo, jsou tam vysoké náklady na instalaci, ale:

- neexistuje lepší investiční fond s vyšší návratností. Totéž platí pro fotovoltaiku. Nemáte-li kam uložit peníze, tohle je jasné řešení. Slunce vám ušetří při dobře zatepleném objektu cca 50 - 65% energie na topení a elektřinu. Navěky za vodou. Jen to musíte mít perfektně zrealizované a určitě to nepojede bez údržby. Na TZB- info jsou tabulky s průměrným měsíčním svitem slunce za jednotlivé měsíce pro naši lokalitu. Zima stojí za pendrek, tam potřebujeme tvrdé zdroje, jasně, ale podzim a jaro ne. Navíc v případě fotovoltaiky vám to dobíjí elektroauto a dnešní nejnovější modely aut mají už možnost zásobovat energií ze své baterky domek. Jak píšu: neexistuje lepší investice.